Zdeněk Miklas

Poteč leží na okraji Bílých Karpat, mezi Valašskými Klobouky a slovenskou hranicí. Tady taková farma jako Miklasova má smysl. CHKO, louky a pastviny ve svazích, mírnější klima než v Beskydech, ale chudé půdy — krajina, která živočišnou výrobu zvládá lépe než pole. Zdeněk Miklas tu chová ovce plemene Romney, anglické masné plemeno, které snáší celoroční pastvu bez ustájení.

Provoz je zajímavý hned ve více ohledech. Za prvé, ovce jsou venku celý rok — to není drobnost, většina českých chovů zimuje pod střechou. Romney je na to plemeno stavěné. Za druhé, jehněčí prodává vakuovaně, ve formě balíčků zpracovaných v bourárně Farmy Rudimov — tedy nikoli anonymní porážka, ale spolupráce s konkrétním sousedem. Vyčiněné kůže si dělá v koželužně na Slovensku. Za třetí, vedle ovcí pěstuje sady. Méně kvalitní jablka jdou do Moštárny Hostětín — ikonického místa českého ovocnářství — a vrací se mu pasterovaný mošt. Sušené i čerstvé ovoce nabízí přímo ze dvora. Na Valašských Kloboukách lze domluvit i samosběr jablek.

Nese značku Tradice Bílých Karpat — regionální značku pro výrobky z místních surovin a tradičních technologií, kterou se v Bílých Karpatech nikdo nepřidává jen tak.

Komu to stojí za výlet: každému, kdo má cestu kolem Valašských Klobouk a chce ochutnat poctivou Romney jehněčinu. Samosběr jablek je ale třeba domluvit telefonem.